Igráčkův Web

Konspirační teorie o útocích z 11. září

Tento článek, spadající pod Konspirační teorie o útocích z 11. září, se detailněji věnuje pádu budov č. 1, 2 a 7 Světového obchodního centra (též WTC).

Zhroucení budov „dvojčat“

  • Zejména jsou uváděny pochybnosti o příčinách zhroucení obou věží, jejichž konstrukce byla údajně pro takové nehody koncipována a vysokých teplot pro tání ocelové konstrukce dosaženo nebylo; záhadná má být i skutečnost, že věže se nezvrátily, ale teleskopicky sesunuly. Jako vysvětlení se uvádí (opět nepotvrzená) možnost, že obě věže byly odshora až dolů zaminovány. Je však prakticky nemožné, že by věže byly předem zaminovány a nikdo si toho nevšiml. Taktéž neexistují filmové záběry, na kterých by byly viditelné exploze uvnitř budov, které by způsobily jejich zhroucení.
  • Několikrát v průběhu měsíce před zásahem zažily obě věže výpadky proudu, trvající desítky minut. 2. září (neděle) se poloprázdnou budovou pohybovala blíže neurčená skupina instalatérů a techniků (na které si několik nájemců vyšších pater budovy stěžovalo). Vlastník budov WTC najímal bezpečnostní agenturu, která v budovách dělala pravidelné kontroly a protipožární cvičení se speciálně cvičenými psy. Tři dny před úderem mělo takové cvičení podle plánu nastat, v poslední minutě bylo ale použití psů odvoláno. Tato (americko-kuvajtská) bezpečnostní agentura, Securacom/Stratesec, patří společnosti, v jejímž vedení figuruje jméno Marvina Bushe, bratra George W. Bushe. Shodou náhod měla Securacom na starosti i letiště, z kterých startovaly lety 11 a 77.
  • Na tři týdny před útoky byl naplánován upgrade připojení k internetu a telefonie. V té době se začaly objevovat výpadky elektřiny a též bezpečnostní kamery od 48. patra výš dočasně přestaly fungovat
  • Mezi nárazem prvního letadla a pádem jižní věže, při záchranných operacích newyorských požárníků a policistů se vyskytlo podezření o tzv. „druhotných zařízení“ secondary devices uvnitř samotných budov; přestože o nich existují záznamy z vysílaček hasičů,městských i federálních policistů  a z několika živých televizních vstupů, pozdější pád budov významnost těchto zmínek překryl a pozdější zprávy médií jim věnovaly minimální (ne-li žádnou) pozornost.
  • Z uváděného množství paliva (max. 43 a 63 tisíc litrů) je potřeba odečíst množství spotřebované během předchozí zhruba 3/4 hodiny letu a paliva, které explodovalo vně budovy (ohnivá koule o průměru cca 100 m) nebo které spadlo spolu se zadní částí letadla. V případě nárazu do jižní věže byla navíc velká část paliva (odhaduje se 50-80 %) vyvržena boční stěnou z budovy. Teplota konkrétního paliva u zmiňovaných strojů se měla pohybovat mezi 860 - 930 °C, vlivem neoptimálního poměru vzduchu se mohla ustálit mezi 500 - 650 °C (ocel taje při teplotě 1500 °C, při teplotě 500 °C ovšem ztrácí již asi 40 % pevnosti). Věže WTC měly podle Lee Robertsona, jednoho z architektů, vydržet až 2000°C a "odolat nárazu Jumbo-jetu, který může nést v nádržích ještě více pohonných hmot než sebevražedné letouny.“ (Lee Robertson po útocích zmizel.)
  • Budovy dvojčat tvořilo po obvodu 240, uvnitř dalších 47 nedutých, s postupnou výškou se ztenčujících, ocelových kýlů, schopných vzájemné distribuce zátěže, které u základu budovy měřily téměř metr v průměru. Budova byla „na svou výšku extrémně lehká“ a kvalita oceli byla znamenitá, předběžná studie určila, že tato nebyla důvodem, proč se budovy ztřítily. Budova nejenže splňovala, ale v mnoha ohledech mnohonásobně překonávala všechna bezpečnostní, statická i jiná požadovaná kritéria a limity. V žádném z obou případů požár nepůsobil svým maximálním žárem na všechny, dokonce ani většinu z 287 ocelových sloupů, studie NIST předložila, že pouze na dva nosníky působila teplota asi kolem 250 °C. Zřícení obou budov tak, jak bylo zaznamenáno, se dá vysvětlit pouze tak, že pod vrchními 20 resp. 40 patry té které věže synchronizovaně povolilo celkem přes 2000 nosníků a 10 000 regulátorů, vždy z každého patra přesně ve stejný okamžik - to vše bez jakékoli známky odporu - stejně rychle, jako kdyby věž padala volným pádem.
  • Ke zřícení/detonaci došlo u obou budov v okamžiku, kdy již požáry začaly slábnout a kouř, který z budov stoupal, měl málo kyslíku a byl černý (navíc, kancelářské vybavení mělo hořet jen asi 15 minut). Severní budova, jejíž rozsah požáru byl větší, kolabovala jako druhá, přestože hořela o 46 minut déle.
  • Žena opírající se o ocelovou konstrukci.Pár minut před zřícením budovy č. 1 kamery natočily ženu, která byla později identifikována (Edna Cintronová), jak se opírá o ocelovou konstrukci v místě, kde letadlo narazilo do budovy. To se příliš neshoduje s vysvětlením, že v místě nárazu panovalo a zhroucení budovy způsobilo horko, které bylo údajně schopné tavit ocelové nosníky.
  • Nikdy předtím ani potom se nezhroutila žádná budova s železnou konstrukcí vlivem požáru. Například, v říjnu 2004 hořel 26patrový mrakodrap ve Venezuele po dobu 17 hodin, přesto se nezhroutil.
  • V době mezi nárazem do jižní věže a jejím pádem v suterénu, ve vstupní lobby vybuchla neznámá nálož, která zabila několik lidí. Média tuto událost později ignorovala.
  • Vnitřní jádro obou věží, tvořené vždy vícero konvenčními výtahy různých rozsahů, soustředěných u sebe, nemělo těžiště přesně uprostřed budovy - když už tedy pád horní části budovy nastal, měla se celá budova převážit směrem k těžišti, rozhodně ne se teleskopicky složit do svého půdorysu.
  • Údržbář Severní budovy WTC, William Rodriguez, pracující toho času v přízemí, uslyšel ani ne minutu před nárazem exploze, které popálily jeho kolegu a které poté vybuchovaly mezi 20. a 30. a v 34. patře, které bylo kompletně prázdné díky stavebnímu projektu. Různé zdroje uchovávají výpovědi desítek svědků, zaměstnanců ve WTC i hasičů, kteří shodně vypovídali, že krátce před a po zásahu slyšeli série výbuchů bomb uvnitř budov WTC, z nichž je jeden člověk (veterán z Vietnamu) dokázal identifikovat. Některé exploze (jiné povahy než z požáru) byly dokonce zaznamenány zvenčí.
  • Těsně před zhroucením věží (při započítání rychlosti zvuku na respektivní vzdálenost od zdroje u každého kterého posuzovaného záběru) lze slyšet zvuk ne nepodobný tomu při odpalování rozbušky při detonaci budov. Běžný omyl je rychlost zvuku zanedbávat a přisuzovat tento zvuk již samotnému pádu budovy.
  • Věže (její neporušené spodní části - téměř půl milionu tun hmoty) při pádu nekladly očekávaný odpor, padaly rychlostí volného pádu (uváděno 8 - 10 s).
  • Všechny tři věže WTC, místo aby se převážily jednu stranu, jak by se předpokládalo, se symetricky složily do svého půdorysu, aniž by ohrozily výškové budovy okolo, jako při precizně provedeném odstřelu. Odborníci na demolice budov zaznamenali známky "imploze" (zřícení budovy do svého středu před tím, než dopadne na zem), která se rovněž používá jako technika demolice budov. Tomu napovídá i kolaps antény na střeše jedné z budov, několik desetin vteřiny před kolapsem samotných věží.
  • Dny až týdny po zřícení nacházeli hasiči a záchranáři v troskách stále žhavé nebo roztavené kusy železa (způsobené teplotou "mnoho nad 2000 °C"). Někteří experti na výbušniny vypověděli, že toto je průvodní jev při detonaci budovy.
  • Na některých záběrech je vidět, jak se těsně před zřícením kolem budov horizontálně rozprostřel slabý oblak z jemných betonových úlomků. Toto by poměrně dobře mohla vysvětlit „detonační“ verze, nikoliv však oficiální verze. Taktéž byl v ovzduší zaznamenán Al2O3. Tento a předchozí bod odpovídá chemické reakci 2Al + Fe2O3 = Al2O3 + 2Fe. Tato reakce potřebuje tolik tepla, kolik by nebylo možno přisoudit ani tak rozsáhlému požáru, jaký nastal v horních patrech budov. Roztaveného železa se našlo mnohem více než by odpovídalo ± pěti z 110 pater obou budov.
  • Trosky po gigantických, 417 × 63 × 63 metrů velikých, dohromady téměř milon tun vážících budovách, jejíž 4-6 pater zasáhl požár, sahaly po zřícení do výšky jen několika metrů. Ze sutin trčely precizně nařízlé pahýly kovových nosníků.
  • Betonové části budovy byly roztříštěny na tak malé úlomky, které nemohly vzniknout volným pádem. Obecně, místo obrovských, celistvých částech zhroucené budovy byly často nalézány malé betonové korpusy, narušené obrovskou silou hluboko na dřeň.
  • Bylo spočítáno, že energie potřebná k srovnání budov se zemí v tomto rozsahu je přibližně desetkrát větší než kterou mohl vyvolat jejich volný pád.
  • Po zhroucení vznikl gigantický oblak světle šedého prachu (pyroclastic flow), který se rozprostřel desítky ulic od místa neštěstí. Pyroclastické proudění potřebuje obrovské množství energie, kterou pouhý volný pád nedokáže dodat (viz videa zde).
  • Trosky byly po zřícení ihned odklízeny a odváženy „podezřelými vozidly“ na zprvu neznámé místo (později se ukázalo, že byly likvidovány různými firmami nebo naváženy na skládky), přestože se jednalo o důkazní materiál, který měl pomoci vysvětlit okolnosti zřícení. Odpůrci oficiální verze si to vysvětlují jako zahlazování důkazů.
  • Seismologická data (pořízená ve výzkumném centru 2 km od místa neštěstí) zaznamenala těsně před zřícením každé z budov postupně se stupňující otřesy. Charakter zaznamenané výchylky se shoduje se záznamem otřesů u budov strhávaných pomocí trhavin. Jedno z oficiálních prohlášení na to reaguje, prohlašuje, že u demolic výbuchy začínají vždy „odspodu“.
  • Samotná „dvojčata“ byla nenáviděna mnoha obyvateli New Yorku. Budovy WTC představovaly pro jeho vlastníka finanční zátěž - musel se v nich odstranit postřik žáruvzdorných azbestových vrstev (shodou okolností, instalovaných jen do 68. patra). Azbest je od roku 1971 zakázán pro své karcinogenní účinky. I kdyby byla ochota řádně a standardně strhnout budovy WTC, azbestové vrstvy by musely být před tím odstraněny, což by byla časově, logisticky a především finančně velmi náročná operace.
  • Podle renomovaných stavebních inženýrů byla několik týdnů po útocích teorie řízené demolice jednohlasně odmítnuta. Jednou z výtek vůči zastáncům konspiračních teorií bylo lpění na jen některých faktech a zanedbávání jiných.
  • Později byla vypracována zpráva úřadu FEMA, která verzi řízené demolice potvrdila.

Zřícení budovy č. 7 Světového Obchodního Centra

  • Komplex Světového obchodního centra (původně patřící rodině Rockefellerů) mění poprvé ve své historii majitele v dubnu 2001. Stává se jím Larry Silverstein. Ten 6 týdnů před útoky inovuje pojištění budov, mj. i proti zřícení v důsledku teroristického útoku na 3,5 mld dolarů.
  • Jedna z kanceláří budovy WTC 7 bylo oblastní sídlo CIA. V den útoků byl právě ve WTC 7 zřízen krizový štáb, v němž figuroval i tehdejší starosta Rudolph Giuliani.
  • V den útoků v 6:47 někdo v budově č. 7 přepnul hlásič požárů do 'TEST MODE' (testovacího režimu), čímž znemožnil, aby se detekovaný požár objevil na monitoru v kontrolní místnosti budovy.
  • Budova č. 7 Světového Obchodního Centra se podle oficiální verze zhroutila protože byla „oslabena požáry“, přestože ji žádné letadlo nezasáhlo, pouze ve 4 z jeho 47 (v některé literatuře uváděno 52) patrech se rozhořelo několik menších požárů. Není přitom jasné, jak a z čeho mohly požáry vzniknout, skutečnost, že by v této ničím nezasažené budově vzniklo ve stejný čas více požárů se jeví jako velmi podezřelá, zvláště v souvislosti s vypnutím indikátoru požárů v budově brzy ráno týž den.
  • Budova č. 7 musela být za velmi podivných okolností náhle evakuována a poté, během krátkého okamžiku (necelých 7 hodin po pádu „dvojčat“), stržena. Není známo, jak bylo „stržení“ (pull down) provedeno a kdo ho během tak krátké doby u této 228 m vysoké, 47patrové budovy stačil vyprojektovat a vykonat.
  • Podobně jako u WTC 1 a 2, budova č. 7 se zřítila rychlostí, odpovídající volnému pádu ve vakuu. Tento jev odpovídá stavu, kdy se pomocí série prvotních výbuchů vytvoří uvnitř budovy podtlak, jehož funkce je, aby se budova zřítila do svého nitra a neohrozila pádem své okolí. Z leteckých snímků je vidět, že trosky všech tří budov pokrývají toliko jejich půdorys.
  • 9,5 sekundy před první viditelnou známkou zřícení budovy se ozval zvuk podobný odpalování náloží.
  • Dva zpravodajové oznamují, že se WTC 7 řítí ještě předtím, než se ke zřícení skutečně došlo
  • V červenci 2002 Larry Silverstein za WTC 7 získává 478 milionů dolarů, v říjnu vyhrává soudní řízení s pojišťovnou, které účtuje dalších 3,6 mld. dolarů
  • I tato budova byla obložena azbestovou izolací. Její likvidace by stála několikrát více než nová budova.

 

Žádné komentáře